Jak jste na tom se zdravotní a pohybovou gramotností?

Abychom se mohli počítat mezi vzdělané lidi, měli bychom mít kromě jazykové, matematické, počítačové nebo finanční gramotnosti také zdravotní a pohybovou gramotnost. Jen tak můžeme být plně zodpovědní za své zdraví. Jak jste na tom vy?

„Součástí tzv. zdravotní gramotnosti je kromě řady znalostí a dovedností týkajících se péče o vlastní zdraví i zdraví našich blízkých také povědomí o důležitosti a dostatku pravidelného pohybu. Pokud jsme zdravotně gramotní, znamená to, že se umíme chovat tak, abychom neškodili svému zdraví, ale naopak dělali vše pro to, aby byl náš zdravotní stav co možná nejuspokojivější,“ vysvětluje na úvod Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness, FISAF.cz.

Znamená to, že bychom měli například znát zásady prevence infekcí, neinfekčních chorob a úrazů a řídit se doporučeními lékařů a odborníků. Do zdravotní gramotnosti také patří znalost zásad zdravého životního stylu a jejich dodržování, ale i péče o čisté životní prostředí. Důležité je i povědomí o zdravotní péči – o možnostech ošetřovatelské péče a neodkladné první pomoci.  

Zdraví se neobejde bez pohybu

Většina z nás tyto zásady vnímá a snaží se je dodržovat – je samozřejmé, že si myjeme ruce před jídlem, nepijeme z cizích skleniček, nesaháme mokrou rukou do elektrické zásuvky a zajistíme si žebřík proti pádu, když lezeme na strom. Zároveň registrujeme doporučení lékařů a výživových poradců, a těm pozvolna přizpůsobujeme i svůj jídelníček. Do nákupních košíků ukládáme víc zeleniny a neslazených jogurtů a regály s uzeninami nebo sladkostmi míjíme bez povšimnutí. Mnohým z nás se podařilo skoncovat s kouřením, nebo jsme ho alespoň omezili, domů si pořizujeme čističky vzduchu, větráme, otužujeme se. Zkrátka děláme vše pro to, abychom byli zdraví. Ale není to všechno. Mnohým z nás totiž chybí jedna zásadní věc, bez které se pevné zdraví neobejde. A tou je pohyb. Ten totiž z našich životů vymizel, a právě jeho nedostatek je příčinou mnoha onemocnění.

„Pravidelný pohyb byl odpradávna přirozenou součástí života člověka. Vlivem rozvoje a užívání moderních technologií jsme však zlenivěli, protože všechny své potřeby běžně vyřídíme doslova z jedné židle. Lidské tělo ale není na takový životní styl nastavené. Chybějící pohyb se tak stává skrytým jedem, který nás zabíjí. A tak je naše populace bez nadsázky na nejlepší cestě vymřít na sezení či ležení. Nedostatek pohybu ve spojení s obrovskou nabídkou potravin, z nichž velká část nesplňuje požadavky na kvalitu, s množstvím potravy, které člověk běžně zkonzumuje, s kouřením a škodlivým užíváním alkoholu zapříčinil vznik téměř sebevražedného koktejlu destruktivních faktorů, které vyústily v masivní nárůst tzv. neinfekčních či nepřenosných onemocnění (noncommunicable diseases). Nejrozšířenější jsou kardiovaskulární onemocnění, následují nádorová onemocnění, nemoci dýchací soustavy a diabetes. Podle zjištění Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2022 umírá ročně na světě na tato onemocnění 41 milionů lidí, což je 71 % všech úmrtí,“ upozorňuje Jana Havrdová.       

Moderní člověk je pohybově gramotný

Termín „pohybová gramotnost“ poprvé představila Margaret Whiteheadová v roce 1993 na kongresu Tělesná výchova a sport pro dívky a ženy v australském Melbourne. A co si pod tímto pojmem představit? Například autorka Jana Vašíčková jej ve své publikaci Pohybová gramotnost v České republice (2016) vysvětluje následovně: „Pohybová gramotnost je (zjednodušeně řečeno) schopnost, důvěra a touha být pohybově aktivní po celý život. Pohybově gramotný člověk je zodpovědný za své vlastní zdraví a má pohybové schopnosti, dovednosti, vědomosti a sebedůvěru těšit se z celoživotně prováděné pohybové aktivity v různém prostředí.“ Proto by se měla pohybová gramotnost stát jedním z cílů výchovy v rodině i vzdělávání ve školním prostředí, a to nejen v hodinách tělesné výchovy, ale i v dalších předmětech.

„Je prokázáno, že pravidelná fyzická aktivita pomáhá předcházet neinfekčním onemocněním, jako jsou srdeční choroby, mrtvice, cukrovka a některé druhy rakoviny, a zvládat je. Pomáhá také předcházet hypertenzi, udržovat zdravou tělesnou hmotnost a může zlepšit duševní zdraví, kvalitu života a pohodu (WHO, 2021). Proto je třeba přehodnotit vnímání pohybu a sportování. Už totiž dávno nejsou nadstavbou a volnočasovou zábavou, ale naprostou nutností pro zachování fyzického i duševního zdraví,“ říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness, FISAF.cz, a připomíná tato doporučení WHO:      

dospělý člověk by se měl věnovat pohybové aktivitě minimálně 5x týdně 30 minut, dítě minimálně 60 minut denně, pro dospělé je vhodných 150 minut mírné aerobní aktivity nebo 75 minut aktivity s vyšší zátěží týdně.

Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz patří mezi nejaktivnější sportovní svazy v ČR. V současné době sdružuje 71 sportovních klubů, 2 159 registrovaných závodníků a každoročně pořádá okolo 40 sportovních soutěží. Odborníci ze Školy fitness profesionálů FISAF.cz mají už 25letou praxi ve vzdělávání instruktorů, kteří se zaměřují na sportování s dětmi, aerobik a zdravý pohyb. FISAF.cz např. zaštiťuje celorepublikové osvětové projekty Děti na startu a Česko se hýbe. Více na www.fisaf.cz

Komentáře