Jak poznat, že má dítě problém s koordinací? 8 signálů, které by rodiče neměli přehlížet

19.6. 20269x

Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem. Některé začne dříve jezdit na kole, jiné rychleji běhá nebo lépe chytá míč. Přirozené rozdíly mezi dětmi jsou normální.

Někdy si však rodiče začnou všímat, že jejich dítě působí oproti vrstevníkům výrazně méně obratně. Častěji zakopává, vyhýbá se sportovním aktivitám nebo má problém zvládnout pohyby, které ostatním dětem nedělají větší potíže.

Neznamená to automaticky zdravotní problém. Může však jít o signál, že dítě potřebuje více příležitostí k rozvoji koordinace a základních pohybových dovedností.


Co je koordinace?

Koordinace je schopnost řídit a sladit pohyby těla tak, aby byly plynulé, přesné a účelné.

Dítě koordinaci využívá například při:

  • běhu,
  • skákání,
  • lezení,
  • jízdě na kole,
  • házení a chytání míče,
  • tanci,
  • psaní,
  • kreslení.

Správně rozvinutá koordinace usnadňuje nejen sport, ale i běžné každodenní činnosti.


1. Dítě často zakopává nebo padá

Všichni občas zakopneme.

Pokud však dítě pravidelně naráží do překážek, často padá nebo působí při pohybu velmi nejistě, může to souviset s méně rozvinutou koordinací a rovnováhou.


2. Nerado běhá, skáče nebo leze

Děti obvykle přirozeně vyhledávají pohyb.

Pokud se dítě dlouhodobě vyhýbá aktivitám jako:

  • honičky,
  • prolézačky,
  • skákání,
  • běhání,

může být důvodem právě nejistota v pohybu.

Děti velmi rychle poznají, v čem se jim nedaří, a některým aktivitám se začnou raději vyhýbat.


3. Má problém chytit nebo hodit míč

Míčové hry patří mezi nejjednodušší způsoby, jak sledovat koordinaci dítěte.

Obtíže mohou být patrné například tehdy, když dítě:

  • neumí odhadnout let míče,
  • často míč pouští,
  • bojí se chytání,
  • nedokáže hodit míč zamýšleným směrem.

Koordinace oko-ruka patří mezi důležité součásti motorického vývoje.


4. Obtížně se učí nové pohybové dovednosti

Některé děti potřebují více času než jiné.

Pokud však dítě dlouhodobě zápasí například s:

  • jízdou na kole,
  • skákáním přes švihadlo,
  • jízdou na koloběžce,
  • jednoduchými pohybovými hrami,

může být vhodné zaměřit se na rozvoj základních pohybových schopností.


5. Vyhýbá se sportovním aktivitám

Ne každé dítě musí milovat sport.

Pozornost by však měla vzbudit situace, kdy dítě odmítá pohyb především proto, že se necítí jistě nebo má obavy z neúspěchu.

Nízké pohybové sebevědomí bývá často důsledkem opakovaných neúspěchů při pohybových aktivitách.


6. Má problémy s jemnou motorikou

Koordinace se netýká pouze sportu.

Projevit se může i při:

  • kreslení,
  • stříhání,
  • navlékání korálků,
  • zapínání knoflíků,
  • zavazování tkaniček.

Jemná a hrubá motorika spolu úzce souvisejí a společně ovlivňují celkový motorický rozvoj dítěte.


7. Pohyb působí neobratně

Někdy rodiče nedokážou přesně popsat problém, ale mají pocit, že se dítě pohybuje „jinak“.

Pohyb může být:

  • méně plynulý,
  • méně přesný,
  • ztuhlý,
  • nejistý.

Právě porucha obratnosti bývá jedním z typických znaků vývojové poruchy koordinace.


8. Dítě rychle ztrácí motivaci

Pokud dítě opakovaně zažívá neúspěch, může získat pocit, že „na sport není“.

Přitom často nejde o nedostatek talentu, ale o potřebu více času, tréninku a vhodně zvolených aktivit.

Právě pozitivní zkušenosti s pohybem jsou klíčové pro budování dlouhodobého vztahu ke sportu.


Co mohou rodiče udělat?

Dobrou zprávou je, že koordinaci lze rozvíjet.

Pomáhají například:

  • hry s míčem,
  • překážkové dráhy,
  • lezení,
  • skákání,
  • tanec,
  • gymnastická cvičení,
  • pohybové hry zaměřené na rovnováhu.

Nejdůležitější je pravidelnost, pestrost a pozitivní motivace.

Dítě nepotřebuje být nejlepší. Potřebuje získat jistotu v pohybu a radost z něj.


Kdy vyhledat odborníka?

Pokud jsou obtíže výrazné, dlouhodobé nebo ovlivňují běžné fungování dítěte, je vhodné poradit se s pediatrem, fyzioterapeutem nebo jiným odborníkem na dětský vývoj.

Včasná podpora bývá podle odborných studií nejúčinnější zejména v předškolním věku.


Závěr

Ne každé neobratné dítě má poruchu koordinace. Přesto je dobré všímat si signálů, které mohou naznačovat potřebu větší podpory pohybového rozvoje.

Čím více příležitostí dítě dostane k běhání, skákání, lezení, házení nebo pohybovým hrám, tím větší šanci má vybudovat si jistotu v pohybu, zdravé sebevědomí a pozitivní vztah ke sportu.

Zdroje

  • Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie – Vývojová porucha koordinace (dyspraxie)
  • proLékaře.cz – Testování motoriky u dětí
  • Šance dětem – Lenoch a nemotora? Příčinou může být dyspraxie
  • WHO – Motor Development Milestones (citováno ve zdrojích motorického vývoje)