„Moje dítě nechce sportovat.“
Patří to mezi nejčastější věty, které trenéři, učitelé i odborníci na pohyb slýchají od rodičů. Někdy dítě odmítá sportovní kroužky, jindy se vyhýbá pohybovým hrám nebo tráví většinu volného času u obrazovek.
Mnoho rodičů pak začne hledat způsob, jak dítě ke sportu „donutit“. Odborníci však upozorňují, že právě tlak bývá často kontraproduktivní.
Dobrou zprávou je, že vztah k pohybu lze rozvíjet. Důležité je pochopit, proč dítě pohyb odmítá a jak mu pomoci objevit aktivitu, která ho bude bavit.
První důležitá věc je uvědomit si, že děti mají různé povahy, zájmy i temperament.
Některé děti milují soutěžení a týmové hry.
Jiné dávají přednost:
Pokud dítě nebaví fotbal, neznamená to, že ho nebude bavit žádný pohyb.
Důvodů může být více.
Děti velmi rychle vnímají, když se jim něco nedaří.
Pokud mají pocit, že jsou pomalejší, méně obratné nebo horší než ostatní, mohou se začít pohybovým aktivitám vyhýbat.
Výzkumy ukazují, že pocit kompetence patří mezi důležité faktory dlouhodobé motivace ke sportu.
Některé děti přestanou sport bavit ve chvíli, kdy se z pohybu stane pouze honba za výsledky.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že v dětském věku by měl převažovat zážitek, radost z pohybu a rozvoj dovedností nad tlakem na výkon.
Dítě, které nikdy nezažilo úspěch při pohybových aktivitách, si může vytvořit přesvědčení:
„Sport není pro mě.“
Přitom často potřebuje jen vhodné prostředí a více času.
Moderní technologie nabízejí okamžitou zábavu a rychlou odměnu.
Pohyb oproti tomu vyžaduje více úsilí.
Nejde o to technologie zakazovat, ale hledat zdravou rovnováhu mezi aktivním a pasivním trávením času.
Děti sledují chování dospělých.
Pokud rodiče sami sportují, chodí na procházky nebo tráví aktivně volný čas, děti mají větší pravděpodobnost, že budou pohyb vnímat jako běžnou součást života.
Místo:
„Musíš být nejlepší.“
zkuste:
„Líbí se mi, jak ses snažil.“
Podpora úsilí pomáhá budovat zdravé sebevědomí a vnitřní motivaci.
Někdy dítě odmítá konkrétní sport, nikoliv pohyb jako takový.
Může ho zaujmout:
Čím pestřejší zkušenosti dítě získá, tím větší šance je, že si najde aktivitu, která ho osloví.
Podle odborníků je právě pozitivní vztah k pohybu jedním z nejdůležitějších předpokladů dlouhodobé sportovní aktivity.
Dítě nemusí být talentovaný sportovec.
Mnohem důležitější je, aby:
Takové zkušenosti si často nese i do dospělosti.
V předškolním a mladším školním věku odborníci doporučují zaměřit se především na rozvoj základních pohybových dovedností.
Děti by měly mít možnost:
Právě všestranný pohybový rozvoj pomáhá budovat jistotu v pohybu a vytváří základ pro budoucí sportovní aktivity.
Někdy je nejlepší na chvíli ustoupit.
Místo nátlaku může fungovat:
Důležité je, aby si dítě spojovalo pohyb s příjemnými zážitky.
Pokud dítě nechce sportovat, neznamená to, že je líné nebo že nemá talent.
Často jde o kombinaci zkušeností, sebevědomí, prostředí a motivace. Místo tlaku bývá účinnější nabídnout dětem pestré možnosti pohybu, podporovat jejich snahu a pomoci jim najít aktivitu, která jim přinese radost.
Právě pozitivní zkušenosti s pohybem jsou základem zdravého a aktivního životního stylu v každém věku.